Myšlení

Ty seš ještě mladej a blbej jako argument neschopnosti

Možná někteří mladšího věku už byli konfrontováni s někým starším ve smyslu, že tomu nerozumíte, že jste nezkušení, že o životě nic nevíte a tak dále. Podobné připomínky lze brát v úvahu snad v odbornosti. Tedy starší člen týmu již má něco za sebou a zkušeností na rozdávání. Pak v takovém případě si spíše jeho rad ceníme, poněvadž nemusíme dělat stejné chyby jako on a můžeme se posunout rychleji dále.

Ovšem pokud se zaměříme spíše na osobní život či naše ideály, sny, přání s někým kdo celý život je někým ovládán a vláčen svým osudem, zřejmě celý rozhovor skončí "Ty jseš ještě mladej a blbej", "Tomu nerozumíš", "Nevíš co je život" a podobně. Je tomu opravdu tak? Je opravdu pouze věk rozhodujícím faktorem mít pravdu? Není to spíše argument skrývající svoji neschopnost?

Pojďme trochu podrobněji. Mladý člověk má hlavu plnou ideálů, jako třeba, že chce být milionář, že si chce najít takového a makového partnera, že chce docílit toho a onoho. Starší zřejmě odvětí, že je to sice hezké, ale nemožné. Vše je samozřejmě doprovázeno úšklebkem. Rozdíl je v tom, že negativita ze staršího vychází, jelikož jeho manželka zřejmě na něj "zbyla", či bylo "hloupé", že ve svém věku není ženatý, práci sice nenávidí, ale je v ní stále, neustále nadává na málo peněz, ale to je asi tak všechno co s tím dělá a víkendy pravděpodobně tráví v dílně, jen aby náhodou nebyl se ženou v jedné místnosti.

Ovšem tento mladík svými ideály a sny má jednu neuvěřitelnou výhodu ve vidění světa a myšlení. Ví co chce a snaží se toho docílit. Nevezme práci, která jej vysává, minimálně se zajímá o možnostech vedlejšího příjmu "bez práce", koketuje se zdravou mírou rizika a své plány mění v závislosti na zkušenostech, nikoliv že něco "nejde" nebo "musí". Snová myšlenka na milionáře dostává reálné obrysy, protože jsou podniknuty kroky, které k tomu vedou. Množství peněz pouze odráží naše myšlení.

Starší žije v přesvědčení, že pracovat se musí a na nějaké baví, nebaví se nehraje, mladíkova zábava jej živí. Pro staršího jsou všichni boháči podvodníci a padouši, pro mladíka inspirace v myšlení, životních příbězích a odborných zkušenostech. Starší v zaměstnání hypnotizuje hodiny na konec pracovní doby, mladík se díví, že to nějak rychle uteklo. No a nejvíce mě pobaví reakce, když mne práce baví, sám jsem si jí zvolil, jsem z ní nadšený, plný energie a těším se na další den. Tušíte jaké odpovědi se mi dostává? "To tě přejde."

Po výše napsaném se musím ptát - Kdo že je "blbej"?